Quod non dedit fortuna, non eripit

Kapitola 4- 1. část

29. srpna 2008 v 22:06 | norbert |  Ciri
Kapitola 4: Na večírku Dnes chci vypadat opravdu krásně. Paradoxně mi záleží na tom, jak se budu líbit. Měla bych mít špatné svědomí, ale dnes jsem viděla v zrcadle, že se má dcera chystá do svých prvních tanečních a jak se nemůže dočkat. Už ráno si zkoušela všechny možné a nemožné účesy. A moje druhé já se s ní smálo a dávalo jí lekce ze společenského chování. Sirius jako odborný poradce zase radil mě, nedávej si ty vlasy tak moc nahoru. Nebo víš co, takhle ti to sluší víc. Večer mi ještě pomohl připnout náhrdelník ve tvaru motýla a naposledy schválil můj vzhled. " Jsi krásná, sestřičko, škoda, že tam nemůžu být s tebou. Chtěl bych si s tebou zatancovat." "Děkuji, bratříčku, ale tancovat s tebou se mi zatím nepodařilo. Takže ani nevím, jestli by to byl takový zážitek." " Ty potvoro jedna" začali jsme se honit po pokoji a házet po sobě polštáři. "A kde zůstala dáma?" "Někde mezi třetím a pátým polštářem." A protože, už byl čas na večírek přišel mi můj doprovod Remus. Taktně počkal, až se znovu upravím a hlavně až si vezmu můj lektvar lásky, který mi Severus skutečně připravil, i když mi stejně nevěřil, že ho nemám pro sebe. Mimochodem myši už před pokojem neměl, ale krk bych za to nedala, že si Sirius zase něco atraktivního vymyslí. Ještě naposledy jsem se zkontrolovala v zrcadle a už byl čas na odchod. Velká síň se proměnila v nádherný taneční sál a na stolku u profesorského sboru stála krabice s lístky pro hlasování pro nejsympatičtější dívku a hocha ze sedmých ročníků. Tajně jsem doufala, že mi tahle malá lest vyjde. Těmi šťastnými měli být Baddy a Morgana. A k tanci patří taky přípitek no a právě do něho jsem hodlala nalít ten kouzelný lektvar a všechno bude v pořádku Baddy se zamiluje do Morgany a na mě bude vzpomínat, jenom na mladické pobláznění. A časem zapomene úplně. " Vážení přítomní a nyní přejdeme k vyhlášení naší malé ankety. Určitě jste, jako já netrpělivý kdo je vítězem." Brumbál zahájil vyhlášení mojí ankety." Předávám slovo profesorce Jenefer" poklepal na krabici a z ní vyletěli dva lístečky, na kterých stála jména vyvolených. " Chvíle napětí a budeme znát vítěze. Připomínám, že kromě pronesení přípitku je čeká taky první dnešní tanec" v sále to zašumělo a bylo cítit napětí. " Nejsympatičtějším párem se stává slečna Morgana Smithová a pan Baddy Mgregor. Gratuji a prosím oba dva, aby přišli ke mně." Oba dva se udiveně podívali na sebe a já si v duchu gratulovala, že jsem je správně odhadla, nevím co bych dělala, kdyby vyhrál někdo jiný. Po přípitku se Baddy uklonil a vyzval Morganu na parket. A možná to bude znít příliš sladce, ale v ten moment bylo cítit, jak se začíná odehrávat něco krásného. Myslím, že se poprvé utopil v těch černých očích slečny Smithové a já si byla naprosto jistá, že můj malý delikátní problém je vyřešen. "Doufám, že víte, co děláte?" ozval se za mnou známý hlas. " Milý Severusi mohu vás vyzvat k tanci?" Víc překvapený už být nemohl, zmateně zakoktal na souhlas a nutno říci, že tancovat uměl. Nesli jsme se v rytmu valčíku tak, jak bych to takového suchara jako je Snape ani neřekla. Upřimě mě mile překvapil. Nicméně po několika tancích se mi omluvil a odvedl mě na mé místo vedle Remuse. Ten tam ale neseděl. Jako by se vypařil. Už jsem chtěla odejít, ale objevil se Šiva, nenápadně mě odvlekl ze síně a dovedl mě do jedné učebny, dál už jsem musela sama. " Remusi, můžu? " zeptala jsem se opatrně. " Mám na výběr? Tichošlápek se zase plete do věcí, do kterých mu nic není." "Proč jsi odešel?" "Vypadala jsi spokojeně, když jsi tančila se Srabusem. Neměl jsem pocit, že bych ti chyběl." "Remusi ty jsi jako malé dítě, já přece se Severusem nic nemám. Je to kolega a asi tě to překvapí někdy mi i pomáhá, a pokud vím tobě taky." Při těch slovech se Remus postavil přede mě a objal mě. " Už sem ti řekl, že jsi dneska neskutečně krásná? A že se už ani nedivím Baddymu, že se do tebe zamiloval." "Baddy je teď v náručí dívky, která ho miluje a tak to má být." "Akorát doufám, že až pominou účinky lektvaru tak ji bude milovat taky." " A co pro mě pro mě nějaký lektvar nemáš?" "A ty bys nějaký chtěl?" " Já ho mít nemusím, já tě miluji i bez pitomých lektvarů. I když máš své tajemství, které nechceš říct, přesto si nemůžu pomoct, zamiloval jsem se do tebe. Tak a teď to víš a můžeš v klidu odejít. Pochopím to, kdo by chtěl milovat někoho jako jsem já." Potom se zvedl a chtěl odejít. " Remusi, počkej!" nevím proč, ale najednou moje druhé já nebylo. Byla jsem tu jenom já, jak říkal Brumbál moje magická Jenefer " Remusi já …." Přistoupila jsem blíž k němu a on mě obejmul. Začal mě hladit po vlasech a najednou jsme se líbali a já se ztratila v čase a prostoru. Přestala jsem vnímat okolní svět. Ocitli jsme se v komnatě nejvyšší potřeby. Remus se nevěřícně rozhlédl, ale nic nekomentoval. Všechny naše touhy, naše vášně a naše city nás naprosto ovládly a my neměli ponětí o světě, protože jsme vnímali jenom jeden druhého. Cítila jsem jeho ústa a ruce na mém těle stejně jako on moje na svém. Čas a prostor ztratili význam. Jediné co jsem vnímali byli dotyky a vášeň, která nás pohltila. Ať to bylo správné nebo nám to bylo jedno. Byli jsme jedno tělo a jedna duše. Ráno mě probudilo slunce, které svítilo otevřeným oknem do komnaty. Moje plesové šaty ležely na zemi a střevíce byly každá někde jinde. O ostatních součástích mého oblečení nebudu mluvit. Remus spal a na tváři měl úsměv. Asi má krásné sny. Jenomže co teď, mám se nenápadně vytratit, a nebo počkat až se probudí. Co bude lepší? "Jeny …" ze spaní zabrblal Remus. Potichu jsem se oblékla a nenápadně se vytratila. Přede dveřmi hlídal Tichošlápek a přísahala bych, že se uculoval. Vrátila jsem se do svého pokoje. Když jsem vyšla ze sprchy tak už Sírius seděl v křesle a nenápadně mi ukazoval kytici, kterou našel v pokoji. Byla to kytice lilií a ní byl krátký dopis. Dnes večer v astrologické věži. Grigorij "Že by další nápadník?" zajímal se Sirius, " ne můj kmotr, akorát nevím co se děje? Doufám, že se něco nestalo." "Jeny já vím, že mi do toho nic není, ale mám tě rád a mám rád i Remuse a nechci, abyste jsi ublížili. Nemůže všechno snášet sám. Je to na něho moc. Být vlkodlak je hrozné a navíc bojí se o Harryho jako já." "Fajn takže mi chceš říct co, že mám zapomenout na to, co jsem včera prožila. Že se mám zavřít do věže a nevylézat dokud tady budu, aby mě náhodou nepotkal? Nebo sakra co mám dělat. Máš vůbec ponětí jak mi včera bylo. Jaké to je mít zas ten pocit, že tě někdo miluje." No a dál jsem pokračovat nemohla, protože jsem začala brečet. Sirius mě začal hladit po vlasech a konejšit mě jako malé dítě. Už jsem nemohla dál, všechny své ukrývané emoce, všechen můj smutek a všechna bolest vyplavala napovrch. A právě tehdy jsem Siriovi řekla všechno, o mém dvojitém životě. O mých dětech o mé práci, o mém manželovi a taky o tom, že když jsem byla s Remusem, že všechno v ten moment, kdy mě políbil, zmizelo a že jsem zůstala jenom jedna. Jenom jedna ta svobodná tajemná a ovládající magii. " Tak a teď víš o mě všechno, ale je jenom na tobě co s tím uděláš." "Můžeš to říct Removi, třeba mě přestane mít rád, můžeš si to nechat pro sebe a nebo mi můžeš udělat kázání jak jsem nemorální, ale nemůžeš změnit nic z toho, co se stalo." "Dokonce nám můžeš změnit paměť, ale to bych teda rozhodně nechtěla." "Já nevím, co teď bude. Nevím co mám dělat a už vůbec nevím, jak to bude brát Remus." "No konečně jsi začala myslet taky na někoho jiného než na sebe." "Jak si sakra myslíš, že mu asi bude, až se probudí sám?" začal Sirius a potom mi jenom nenápadně zašeptal "někdo je za dveřmi." Otevřela jsem dveře a tam stál Severus a se svým škodolibým úsměvem mi podal lahvičku s lektvarem zapomnění. " Zdá se, že jste se včera bavila dobře, nemám pravdu." Jeho hlas byl snad ještě jedovatější než obvykle. " Severusi tak a teď toho mám vážně dost." " mohla bych vás pozvat na menší procházku k jezeru myslím si, že si máme co říct." Severus vypadal velmi překvapeně, ale nezmohl se na odpor. " Šivo k noze, jdeme na procházku" popadla jsem Severuse pod paží a doslova ho vyvlekla ven. " Takže můj milý drahý Severusi, jste snad dospělý muž a je na čase abyste přestal chovat zášť k lidem, kteří vám kdysi z hlouposti ublížili. Já vím, že to muselo být hrozné, když si z vás ti čtyři utahovali, ale na druhou stranu to neznamená, že si svoje hříchy už neodčinili. James je mrtvý a Sirius strávil 12 dlouhých let v Azkabanu za něco co neudělal. Petr, ta malá krysa tráví zbytek svého mizerného života ve strachu z odhalení a Remus, Remus má takové výčitky svědomí, že má pocit, že nemá nárok na štěstí. A vy místo, abyste svůj neuvěřitelný talent rozvíjel, tak pletete jakési hloupé intriky a plýtváte svými silami na hloupou a zbytečnou nenávist." " Ano miloval jste Lily, ale ona vás měla jako přítele, jednoho z nejlepších. Vždycky vás bránila před ostatními. Severusi, vy ji můžete milovat klidně dál, ale tím se nic nezmění." Konečně mi došla slova. Severus stál jako opařený a vypadal jako někdo kdo se právě probudil ze snu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama